四神足の詳細分析
”Cattārome, bhikkhave, iddhipādā bhāvitā bahulīkatā mahapphalā honti mahānisaṃsā”.
比丘たちよ、これら四つの神足(iddhipādā)は、修習され、繰り返し実践されるならば、大きな果報をもたらし、大きな利益をもたらす。
”Kathaṃ bhāvitā ca, bhikkhave, cattāro iddhipādā kathaṃ bahulīkatā mahapphalā honti mahānisaṃsā?
では比丘たちよ、いかに修習され、いかに繰り返し実践されるならば、四つの神足は大きな果報をもたらし、大きな利益をもたらすのか?
Idha, bhikkhave, bhikkhu chandasamādhippadhānasaṅkhārasamannāgataṃ iddhipādaṃ bhāveti –
ここに比丘たちよ、比丘は——欲(chanda)と定(samādhi)と精進(padhāna)の行を具えた神足を修習する——
‘iti me chando na ca atilīno bhavissati, na ca atippaggahito bhavissati, na ca ajjhattaṃ saṃkhitto bhavissati, na ca bahiddhā vikkhitto bhavissati’.
「こうして私の欲(chanda)は、沈みすぎず、張りすぎず、内に萎縮せず、外に散乱しない」と。
Pacchāpuresaññī ca viharati – ‘yathā pure tathā pacchā, yathā pacchā tathā pure; yathā adho tathā uddhaṃ, yathā uddhaṃ tathā adho; yathā divā tathā rattiṃ, yathā rattiṃ tathā divā’.
また、前後の想(pacchāpuresaññā)を保ちながら住する——「前のごとく後も、後のごとく前も;下のごとく上も、上のごとく下も;昼のごとく夜も、夜のごとく昼も」と。
Iti vivaṭena cetasā apariyonaddhena sappabhāsaṃ cittaṃ bhāveti.
かくして——開かれた心で、覆われることなく、光輝ある心を修習する。
Vīriyasamādhi…pe… cittasamādhi…pe… vīmaṃsāsamādhippadhānasaṅkhārasamannāgataṃ iddhipādaṃ bhāveti –
(精進・定の神足…中略…心・定の神足…中略…)勝観(vīmaṃsā)と定と精進の行を具えた神足を修習する——
‘iti me vīmaṃsā na ca atilīnā bhavissati, na ca atippaggahitā bhavissati, na ca ajjhattaṃ saṃkhittā bhavissati, na ca bahiddhā vikkhittā bhavissati’.
「こうして私の勝観(vīmaṃsā)は、沈みすぎず、張りすぎず、内に萎縮せず、外に散乱しない」と。
Iti vivaṭena cetasā apariyonaddhena sappabhāsaṃ cittaṃ bhāveti.
かくして——開かれた心で、覆われることなく、光輝ある心を修習する。
❶ 欲(chanda)の4つのエラー状態
”Katamo ca, bhikkhave, atilīno chando? Yo, bhikkhave, chando kosajjasahagato kosajjasampayutto – ayaṃ vuccati, bhikkhave, atilīno chando.
では比丘たちよ、沈みすぎた欲とは何か?——比丘たちよ、怠惰(kosajja)と共に生じ、怠惰と結びついた欲——これが「沈みすぎた欲」と呼ばれる。
Katamo ca, bhikkhave, atippaggahito chando? Yo, bhikkhave, chando uddhaccasahagato uddhaccasampayutto – ayaṃ vuccati, bhikkhave, atippaggahito chando.
比丘たちよ、張りすぎた欲とは何か?——掉挙(uddhacca / 心の浮つき)と共に生じ、掉挙と結びついた欲——これが「張りすぎた欲」と呼ばれる。
Katamo ca, bhikkhave, ajjhattaṃ saṃkhitto chando? Yo, bhikkhave, chando thinamiddhasahagato thinamiddhasampayutto – ayaṃ vuccati, bhikkhave, ajjhattaṃ saṃkhitto chando.
比丘たちよ、内に萎縮した欲とは何か?——惛眠(thīnamiddha / 沈滞と眠気)と共に生じ、惛眠と結びついた欲——これが「内に萎縮した欲」と呼ばれる。
Katamo ca, bhikkhave, bahiddhā vikkhitto chando? Yo, bhikkhave, chando bahiddhā pañca kāmaguṇe ārabbha anuvikkhitto anuvisaṭo – ayaṃ vuccati, bhikkhave, bahiddhā vikkhitto chando.
比丘たちよ、外に散乱した欲とは何か?——外の五欲功徳(pañca kāmaguṇa)を対象として追い散らされ、広がってしまった欲——これが「外に散乱した欲」と呼ばれる。
❷ 「前後の想」とは何か
Kathañca, bhikkhave, bhikkhu pacchāpuresaññī ca viharati – yathā pure tathā pacchā, yathā pacchā tathā pure?
では比丘たちよ、比丘はいかにして「前のごとく後も、後のごとく前も」という想を保ちながら住するのか?
Idha, bhikkhave, bhikkhuno pacchāpuresaññā suggahitā hoti sumanasikatā sūpadhāritā suppaṭividdhā paññāya.
ここに比丘たちよ、比丘にとって前後の想が——よく把握され、よく心に作意され、よく保持され、慧(paññā)によってよく貫通されている。
Evaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu pacchāpuresaññī ca viharati – yathā pure tathā pacchā, yathā pacchā tathā pure.
このようにして比丘たちよ、比丘は「前のごとく後も、後のごとく前も」という想を保ちながら住する。
❸ 「上のごとく下も」——身体の観察
Kathañca, bhikkhave, bhikkhu yathā adho tathā uddhaṃ, yathā uddhaṃ tathā adho viharati?
では比丘たちよ、比丘はいかにして「下のごとく上も、上のごとく下も」と住するのか?
Idha, bhikkhave, bhikkhu imameva kāyaṃ uddhaṃ pādatalā adho kesamatthakā tacapariyantaṃ pūraṃ nānappakārassa asucino paccavekkhati –
ここに比丘たちよ、比丘はこの身体を——足の裏から上へ、頭の髪から下へ、皮膚に包まれた——様々な不浄なるものに満ちたものとして観察する——
‘atthi imasmiṃ kāye kesā lomā nakhā dantā taco maṃsaṃ nhāru aṭṭhi aṭṭhimiñjaṃ vakkaṃ hadayaṃ yakanaṃ kilomakaṃ pihakaṃ papphāsaṃ antaṃ antaguṇaṃ udariyaṃ karīsaṃ pittaṃ semhaṃ pubbo lohitaṃ sedo medo assu vasā kheḷo siṅghāṇikā lasikā mutta’nti.
「この身体には——髪・体毛・爪・歯・皮膚・肉・腱・骨・骨髄・腎臓・心臓・肝臓・胸膜・脾臓・肺・腸・腸間膜・胃・糞・胆汁・痰・膿・血・汗・脂肪・涙・油脂・唾液・鼻水・関節液・尿がある」と。
Evaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu yathā adho tathā uddhaṃ, yathā uddhaṃ tathā adho viharati.
このようにして比丘たちよ、比丘は「下のごとく上も、上のごとく下も」と住する。
❹ 「昼のごとく夜も」——連続性の維持
Kathañca, bhikkhave, bhikkhu yathā divā tathā rattiṃ, yathā rattiṃ tathā divā viharati?
では比丘たちよ、比丘はいかにして「昼のごとく夜も、夜のごとく昼も」と住するのか?
Idha, bhikkhave, bhikkhu yehi ākārehi yehi liṅgehi yehi nimittehi divā chandasamādhippadhānasaṅkhārasamannāgataṃ iddhipādaṃ bhāveti, so tehi ākārehi tehi liṅgehi tehi nimittehi rattiṃ chandasamādhippadhānasaṅkhārasamannāgataṃ iddhipādaṃ bhāveti.
ここに比丘たちよ、比丘が昼に——その態様・相・印によって欲・定・精進の神足を修習するのと同じ態様・同じ相・同じ印によって——夜にも修習する。
Evaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu yathā divā tathā rattiṃ, yathā rattiṃ tathā divā viharati.
このようにして比丘たちよ、比丘は「昼のごとく夜も、夜のごとく昼も」と住する。
❺ 「光輝ある心」——開かれた心の修習
Kathañca, bhikkhave, bhikkhu vivaṭena cetasā apariyonaddhena sappabhāsaṃ cittaṃ bhāveti?
では比丘たちよ、比丘はいかにして——開かれた心で、覆われることなく、光輝ある心を修習するのか?
Idha, bhikkhave, bhikkhuno ālokasaññā suggahitā hoti divāsaññā svādhiṭṭhitā.
ここに比丘たちよ、比丘には——光明想(ālokasaññā)がよく把握され、昼の想(divāsaññā)がよく確立されている。
Evaṃ kho, bhikkhave, bhikkhu vivaṭena cetasā apariyonaddhena sappabhāsaṃ cittaṃ bhāveti.
このようにして比丘たちよ、比丘は開かれた心で、覆われることなく、光輝ある心を修習する。
❻ 精進・心・勝観の4つのエラー状態(構造は同一)
Katamañca, bhikkhave, atilīnaṃ vīriyaṃ? Yaṃ, bhikkhave, vīriyaṃ kosajjasahagataṃ…
比丘たちよ、沈みすぎた精進とは——怠惰と共に生じた精進。張りすぎた精進とは——掉挙と共に生じた精進。内に萎縮した精進とは——惛眠と共に生じた精進。外に散乱した精進とは——五欲功徳を追って散乱した精進。
(心・勝観についても同一の構造が繰り返される)
結果:四神足の完成がもたらすもの
Evaṃ bhāvitā kho, bhikkhave, cattāro iddhipādā evaṃ bahulīkatā mahapphalā honti mahānisaṃsā.
比丘たちよ、このように修習され、このように繰り返し実践されるならば——四つの神足は大きな果報をもたらし、大きな利益をもたらす。
Evaṃ bhāvitesu kho, bhikkhave, bhikkhu catūsu iddhipādesu evaṃ bahulīkatesu, anekavihitaṃ iddhividhaṃ paccanubhoti – ekopi hutvā bahudhā hoti, bahudhāpi hutvā eko hoti…pe… yāva brahmalokāpi kāyena vasaṃ vatteti.
比丘たちよ、四つの神足がこのように修習され繰り返し実践されるならば——比丘は様々な神通(iddhividha)を体験する——一でありながら多となり、多でありながら一となり……梵天界にまで身体を自在に及ぼす。
Evaṃ bhāvitesu kho, bhikkhave, bhikkhu catūsu iddhipādesu evaṃ bahulīkatesu, āsavānaṃ khayā anāsavaṃ cetovimuttiṃ paññāvimuttiṃ diṭṭheva dhamme sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja viharati.
比丘たちよ、四つの神足がこのように修習され繰り返し実践されるならば——比丘は**諸漏の滅尽(āsavānaṃ khaya)によって、漏なき心解脱(cetovimutti)と慧解脱(paññāvimutti)**を——現世において自ら直接知り、実証し、具足して住する。
Dasamaṃ.
第十経、了。
この経典の構造
四神足(iddhipādā)
├── 欲(chanda)+定+精進
├── 精進(vīriya)+定+精進
├── 心(citta)+定+精進
└── 勝観(vīmaṃsā)+定+精進
各神足の4つのエラー状態
├── atilīna :沈みすぎ(怠惰 / kosajja)
├── atippaggahita:張りすぎ(掉挙 / uddhacca)
├── ajjhattaṃ saṃkhitta:内に萎縮(惛眠 / thīnamiddha)
└── bahiddhā vikkhitta:外に散乱(五欲 / pañca kāmaguṇa)
修習の5つの条件
├── 前後の想:過去と未来を同等に扱う
├── 上下の想:身体の不浄観
├── 昼夜の連続:昼と夜で同じ修習を保つ
└── 光輝ある心:光明想・昼の想の確立
最終出力
├── 神通(iddhividha)
└── 諸漏の滅尽(āsavānaṃ khaya)
→ 心解脱+慧解脱


コメント