『小有明経(Cūḷavedallasutta)』全編翻訳・対訳

『マッジマ・ニカーヤ(中部経典)第44経:小有明経(チューラヴェーダッラ・スッタ)』の全編翻訳と、パーリ語と日本語の対比構造(広義の対訳)をお届けします。

この経典は、在家信者であるヴィサーカの質問に対し、かつての妻であり阿羅漢(悟りを得た聖者)となったダーマディンナー比丘尼(尼僧)が明快に答える、初期仏教のエッセンスが詰まった非常に重要な問答です。のちに釈尊も彼女の智慧を絶賛しています。

目次

『小有明経』の主要な問答の要約

1. 「自己(有身:サッカーヤ)」とは何か? 私たちが「自分」だと認識しているもの(有身)の正体は、「五取蘊(ごしゅおん)」(物質・感受・表象・形成作用・識別作用という5つの要素に対する執着の集まり)であると説明されます。 自己という絶対的な実体があるのではなく、これら5つの要素への「欲求と執着(欲貪)」が自己を形成していると説かれます。

2. 苦しみの原因(集)と滅尽(滅・道)

  • 原因: この「自己」への執着を生み出す原因は、「渇愛(タンハー)」と呼ばれる尽きない欲求です。
  • 滅尽: 渇愛を完全に捨て去り、手放すことが「有身の滅(苦しみの消滅)」です。
  • 実践方法: その境地に達するための具体的な実践方法が「八正道(八支聖道)」(正見・正思惟・正語・正業・正命・正精進・正念・正定)であると説かれています。

3. 「八正道」と「三学(戒・定・慧)」の関係 八正道は、仏教の基本実践である「三学(戒・定・慧)」に分類できると明言しています。

  • 戒(道徳): 正語・正業・正命
  • 定(集中): 正精進・正念・正定
  • 慧(智慧): 正見・正思惟

4. 感情(受)と、そこに潜む煩悩(随眠) 私たちが感じる3つの感覚(楽受・苦受・不苦不楽受)の性質と、そこに無意識に潜伏する煩悩(随眠)について分析しています。

  • 楽受(快感)には「貪り」が潜む。
  • 苦受(不快)には「怒り」が潜む。
  • 不苦不楽受(どちらでもない感覚)には「無明(真理に対する無知)」が潜む。 ※ただし、深い瞑想によって得られた清らかな感覚には、これらの煩悩は伴わないとも補足されています。

5. 究極の目的としての「涅槃(ニッバーナ)」 物事の「対極(対応するもの)」を次々と問うヴィサーカに対し、ダーマディンナー比丘尼は「無明の対極は明(智慧)」、「明の対極は解脱」と答えます。 しかし、最後に「涅槃の対極は何か?」と問われた際、「その質問は行き過ぎている(限界を超えている)。仏道修行は涅槃を最終の目的とするものだからだ」とピシャリと答え、涅槃こそが絶対的な終着点であることを示します。

『小有明経(チューラヴェーダッラ・スッタ)』における、ダーマディンナー比丘尼とヴィサーカの主要な問答を分かりやすく表にまとめました。

問答のテーマダーマディンナー比丘尼の回答・解説関連する仏教用語
「自己(私)」の正体5つの要素(肉体・感覚・表象・意志・認識)への執着の集まり五取蘊(ごしゅおん)、有身(うじん)
苦しみの原因と滅尽原因は「渇愛(尽きない欲求)」であり、それを手放すことが苦しみの消滅である渇愛(タンハー)、滅尽
苦しみを滅する実践法正しい見解や行動などからなる8つの実践道(八正道)である八正道(はっしょうどう)
「八正道」の分類八正道は「戒(道徳)・定(集中)・慧(智慧)」の3つに分類される三学(さんがく:戒・定・慧)
感情と無意識の煩悩快感には「貪り」、不快には「怒り」、どちらでもない感覚には「無知」が潜む三受(楽受・苦受・不苦不楽受)、随眠(ずいめん)
修行の最終ゴール究極の目的は「涅槃」であり、それ以上の先(対極)を問うことはできない涅槃(ニッバーナ)、解脱



『小有明経』の中で非常にユニークで重要な問答である「三行(さんぎょう:3つの形成作用)」についてですね。ダーマディンナー比丘尼の、人間の心身のメカニズムに対する鋭い洞察が光る部分です。

こちらも表にまとめました。

三行(3つの形成作用)の分類

分類該当するもの理由(なぜそう分類されるか)
身行(しんぎょう)
身体の形成作用
呼吸
(入出息)
呼吸は身体的な働きであり、身体に強く結びついているため。
語行(ごぎょう)
言葉の形成作用
思考と考察
(尋・伺:じん・し)
人はまず心の中で考え、思い巡らせてから言葉を発するため。
心行(しんぎょう)
心の形成作用
認識と感情
(想・受:そう・じゅ)
認識や感情は心に属する働きであり、心に直接結びついているため。

なぜこの分類が重要なのか?

この「三行」の定義は、単なる心理学的な分類にとどまらず、「深い瞑想(禅定)に入るとき、心身の活動がどのように静まっていくか」を説明するための超・実践的な知識です。

経典の後半で、ダーマディンナー比丘尼は「滅尽定(めつじんじょう)」という究極に深い瞑想状態に入るプロセスを次のように解説しています。

  1. まず、思考と考察である語行が止む。(言葉が消える)
  2. 次に、呼吸である身行が止む。(身体の動きが極限まで静まる)
  3. 最後に、認識と感情である心行が止む。(心の働きが完全に静止する)

言葉(思考)→ 呼吸 → 感情の順番で人間の活動が停止していくという、ブッダの教えの非常に科学的で精密なアプローチがよく表れている問答です。

aṅkhāra)」という言葉を「何かを形成する作用」「条件づけられた働き」という意味で用います。

1. 身行(しんぎょう)

  • パーリ語: Kāya-saṅkhāra(カーヤ・サンカーラ)
  • 該当するもの: 入出息(呼吸)
    • パーリ語: Assāsa-passāsa(アッサーサ・パッサーサ)

【意味と解説】 「カーヤ」は「身体」、「サンカーラ」は「形成作用」を意味します。つまり、身体の活動を成立させている根本的な働きのことです。 ダーマディンナー比丘尼は、「呼吸(息を吸うこと・吐くこと)」こそが身行であると断言しています。なぜなら、呼吸は身体に属するものであり、呼吸という活動があるからこそ肉体は生命を維持し、機能することができるからです。瞑想において身体の働きを静めようとする時、最終的に極限まで微細になるのがこの呼吸です。

2. 語行(ごぎょう)

  • パーリ語: Vacī-saṅkhāra(ヴァチー・サンカーラ)
  • 該当するもの: 尋・伺(思考と考察)
    • パーリ語: Vitakka-vicāra(ヴィタッカ・ヴィチャーラ)

【意味と解説】 「ヴァチー」は「言葉」を意味します。語行とは、言葉を発するための形成作用です。 ここで該当するのが「尋(ヴィタッカ:対象に心を向けること、大まかな思考)」と「伺(ヴィチャーラ:対象を細かく観察すること、詳細な考察)」です。人は言葉を口に出す前に、必ず頭の中で「何を言おうか」と思考し、言葉を組み立てます。このように「心の中で言葉を組み立てる思考プロセス」が先にあるため、思考と考察(尋・伺)が言葉の形成作用(語行)であると説明されています。

3. 心行(しんぎょう)

  • パーリ語: Citta-saṅkhāra(チッタ・サンカーラ)
  • 該当するもの: 想・受(認識と感情)
    • パーリ語: Saññā, vedanā(サンニャー、ヴェーダナー)

【意味と解説】 「チッタ」は「心」を意味します。心行とは、心の働きを形成する作用のことです。 これに該当するのが「想(サンニャー:対象をイメージとして認識・記憶する働き)」と「受(ヴェーダナー:対象を快・不快などで感じる働き)」です。これらは物質的なものではなく、完全に心に属する働きです。私たちが「心」と呼んでいるものの正体は、この「認識」と「感情」の絶え間ない連なりであるため、これらが心の形成作用(心行)であると定義されています。

まとめ パーリ語の原義をたどると、ダーマディンナー比丘尼が「身体・言葉・心」という人間の3つの活動が、それぞれ「呼吸・思考・認識と感情」という具体的なパーツによって動かされている(形成されている)と、極めて科学的かつ分析的に捉えていたことがよく分かります。


『小有明経(Cūḷavedallasutta)』全編翻訳・対訳

1. 序:ある日の出会い

Evaṁ me sutaṁ—ekaṁ samayaṁ bhagavā rājagahe viharati veḷuvane kalandakanivāpe. このように私は聞いた。ある時、世尊(ブッダ)は王舎城(ラージャガハ)の竹林(ヴェーstartedゥvana)、栗鼠飼育処(カランダカニヴァーパ)に滞在しておられた。

Atha kho visākho upāsako yena dhammadinnā bhikkhunī tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā dhammadinnaṁ bhikkhuniṁ abhivādetvā ekamantaṁ nisīdi. Ekamantaṁ nisinno kho visākho upāsako dhammadinnaṁ bhikkhuniṁ etadavoca: そのとき、在家信者のヴィサーカは、ダーマディンナー比丘尼のもとへと近づいた。近づいて、ダーマディンナー比丘尼に挨拶をして、片脇に座った。片脇に座った在家信者ヴィサーカは、ダーマディンナー比丘尼にこのように言った。


2. 身見(サッカーヤ)と五取蘊

“‘sakkāyo sakkāyo’ti, ayye, vuccati. Katamo nu kho, ayye, sakkāyo vutto bhagavatā”ti? 「聖者(姉)よ、『身見(有身:サッカーヤ=独自の自己があるという見方)』と言われますが、世尊はどのようなものを『身見の対象(有身)』と言われたのでしょうか?」

“Pañca kho ime, āvuso visākha, upādānakkhandhā sakkāyo vutto bhagavatā, seyyathidaṁ—rūpupādānakkhandho, vedanupādānakkhandho, saññupādānakkhandho, saṅkhārupādānakkhandho, viññāṇupādānakkhandho. Ime kho, āvuso visākha, pañcupādānakkhandhā sakkāyo vutto bhagavatā”ti. 「友のヴィサーカよ、世尊はこれら『五つの執着の集まり(五取蘊:ごしゅおん)』を『有身(サッカーヤ)』と言われました。すなわち、物質への執着(色取蘊)、感受への執着(受取蘊)、表象・知覚への執着(想取蘊)、心の形成作用への執着(行取蘊)、識別作用への執着(識取蘊)です。友のヴィサーカよ、これら五取蘊を世尊は有身と言われたのです」


3. 有身の生起(集)と滅尽(滅・道)

“Sādhayye”ti kho visākho upāsako dhammadinnāya bhikkhuniyā bhāsitaṁ abhinanditvā anumoditvā dhammadinnaṁ bhikkhuniṁ uttariṁ pañhaṁ apucchi: 「素晴らしい、聖者よ」と在家信者ヴィサーカは、ダーマディンナー比丘尼の言葉を歓喜し随喜して、さらに質問をした。

“‘sakkāyasamudayo sakkāyasamudayo’ti, ayye, vuccati. Katamo nu kho, ayye, sakkāyasamudayo vutto bhagavatā”ti? 「聖者よ、『有身の集(身見の生起・原因)』と言われますが、世尊はどのようなものを有身の集と言われたのでしょうか?」

“Yāyaṁ, āvuso visākha, taṇhā ponobbhavikā nandīrāgasahagatā tatratatrābhinandinī, seyyathidaṁ—kāmataṇhā bhavataṇhā vibhavataṇhā; ayaṁ kho, āvuso visākha, sakkāyasamudayo vutto bhagavatā”ti. 「友のヴィサーカよ、この渇愛(タンハー)こそが再び存在をもたらすものであり、喜びと貪りを伴い、あちこちで歓喜するものです。すなわち、欲愛(感覚的欲望への渇愛)、有愛(生存に対する渇愛)、無有愛(生存の断絶に対する渇愛)です。友のヴィサーカよ、これを世尊は有身の集と言われました」

“‘Sakkāyanirodho sakkāyanirodho’ti, ayye, vuccati. Katamo nu kho, ayye, sakkāyanirodho vutto bhagavatā”ti? 「聖者よ、『有身の滅(身見の滅尽)』と言われますが、世尊はどのようなものを有身の滅と言われたのでしょうか?」

“Yo kho, āvuso visākha, tassāyeva taṇhāya asesavirāganirodho cāgo paṭinissaggo mutti anālayo; ayaṁ kho, āvuso visākha, sakkāyanirodho vutto bhagavatā”ti. 「友のヴィサーカよ、まさにその渇愛を余すところなく離れ、滅ぼし、捨て去り、手放し、解き放たれ、執着しないことです。友のヴィサーカよ、これを世尊は有身の滅と言われました」

“‘Sakkāyanirodhagāminī paṭipadā sakkāyanirodhagāminī paṭipadā’ti, ayye, vuccati. Katamā nu kho, ayye, sakkāyanirodhagāminī paṭipadā vuttā bhagavatā”ti? 「聖者よ、『有身の滅に至る道』と言われますが、世尊はどのようなものを有身の滅に至る道と言われたのでしょうか?」

“Ayameva kho, āvuso visākha, ariyo aṭṭhaṅgiko maggo sakkāyanirodhagāminī paṭipadā vuttā bhagavatā, seyyathidaṁ—sammādiṭṭhi sammāsaṅkappo sammāvācā sammākammanto sammāājīvo sammāvāyāmo sammāsati sammāsamādhī”ti. 「友のヴィサーカよ、まさにこの『八支聖道(八正道)』を、世尊は有身の滅に至る道と言われました。すなわち、正見、正思惟、正語、正業、正命、正精進、正念、正定です」


4. 執着(取)と五蘊の関係

“Taññeva nu kho, ayye, upādānaṁ te pañcupādānakkhandhā udāhu aññatra pañcahupādānakkhandhehi upādānan”ti? 「聖者よ、その執着(取)とは五取蘊そのものなのでしょうか、それとも五取蘊とは別に執着があるのでしょうか?」

“Na kho, āvuso visākha, taññeva upādānaṁ te pañcupādānakkhandhā, nāpi aññatra pañcahupādānakkhandhehi upādānaṁ. Yo kho, āvuso visākha, pañcasu upādānakkhandhesu chandarāgo taṁ tattha upādānan”ti. 「友のヴィサーカよ、執着が五取蘊そのものというわけではありません。また、五取蘊とは別に執着があるわけでもありません。友のヴィサーカよ、五取蘊に対する『欲貪(欲求と執着)』、それこそがそこにおける執着なのです」


5. 身見(有身見)の生起と消滅

“Kathaṁ panāyye, sakkāyadiṭṭhi hotī”ti? 「聖者よ、ではどのようにして身見(有身見=自己への誤った見解)が生じるのでしょうか?」

“Idhāvuso visākha, assutavā puthujjano, ariyānaṁ adassāvī… (中略) …rūpaṁ attato samanupassati, rūpavantaṁ vā attānaṁ, attani vā rūpaṁ, rūpasmiṁ vā attānaṁ. Vedanaṁ … saññaṁ … saṅkhāre … viññāṇaṁ attato samanupassati... Evaṁ kho, āvuso visākha, sakkāyadiṭṭhi hotī”ti. 「友のヴィサーカよ、ここに法を聞いたことのない凡夫がおり、聖者たちにまみえることなく、聖者の法を知らず…(中略)…物質(色)を『我(アートマン)』であると見なし、あるいは我は物質を持つと見なし、あるいは我の中に物質があると見なし、あるいは物質の中に我があると見なします。同様に、感受(受)、表象(想)、形成作用(行)、識別作用(識)を我であると見なします(※五蘊のそれぞれに4つの見方=計20の身見)。友のヴィサーカよ、このようにして身見は生じるのです」

“Kathaṁ panāyye, sakkāyadiṭṭhi na hotī”ti? 「聖者よ、ではどのようにして身見が生じなくなるのでしょうか?」

“Idhāvuso visākha, sutavā ariyasāvako, ariyānaṁ dassāvī… (中略) …na rūpaṁ attato samanupassati… na viññāṇaṁ attato samanupassati… Evaṁ kho, āvuso visākha, sakkāyadiṭṭhi na hotī”ti. 「友のヴィサーカよ、ここに法をよく聞いた聖者の弟子がおり、聖者たちにまみえ、聖者の法を熟知し…(中略)…物質を『我』であると見なすことはなく、受・想・行・識についても同様に『我』とは見なしません。友のヴィサーカよ、このようにして身見は生じなくなるのです」


6. 八正道と三学(戒・定・慧)

“Katamo panāyye, ariyo aṭṭhaṅgiko maggo”ti? 「聖者よ、八支聖道(八正道)とは何でしょうか?」

“Ayameva kho, āvuso visākha, ariyo aṭṭhaṅgiko maggo, seyyathidaṁ—sammādiṭṭhi … sammāsamādhī”ti. 「友のヴィサーカよ、まさにこの八支聖道のことです。すなわち、正見、正思惟、正語、正業、正命、正精進、正念、正定です」

“Ariyo panāyye, aṭṭhaṅgiko maggo saṅkhato udāhu asaṅkhato”ti? 「聖者よ、八支聖道は作られたもの(有為)でしょうか、それとも作られざるもの(無為)でしょうか?」

“Ariyo kho, āvuso visākha, aṭṭhaṅgiko maggo saṅkhato”ti. 「友のヴィサーカよ、八支聖道は作られたもの(有為=条件づけられて生じたもの)です」

“Ariyena nu kho, ayye, aṭṭhaṅgikena maggena tayo khandhā saṅgahitā udāhu tīhi khandhehi ariyo aṭṭhaṅgiko maggo saṅgahito”ti? 「聖者よ、八支聖道に三つの集まり(三蘊=戒・定・慧)が含まれるのでしょうか、それとも三つの集まりに八支聖道が含まれるのでしょうか?」

“Na kho, āvuso visākha, ariyena aṭṭhaṅgikena maggena tayo khandhā saṅgahitā; tīhi ca kho, āvuso visākha, khandhehi ariyo aṭṭhaṅgiko maggo saṅgahito… 「友のヴィサーカよ、八支聖道に三つの集まりが含まれるのではありません。三つの集まり(戒・定・慧)の中に八支聖道が含まれるのです。

…Yā cāvuso visākha, sammāvācā yo ca sammākammanto yo ca sammāājīvo ime dhammā sīlakkhandhe saṅgahitā. 友のヴィサーカよ、正語・正業・正命の三つは、『戒蘊(戒の集まり)』に含まれます。

Yo ca sammāvāyāmo yā ca sammāsati yo ca sammāsamādhi ime dhammā samādhikkhandhe saṅgahitā. 正精進・正念・正定の三つは、『定蘊(集中の集まり)』に含まれます。

Yā ca sammādiṭṭhi yo ca sammāsaṅkappo, ime dhammā paññākkhandhe saṅgahitā”ti. そして正見・正思惟の二つは、『慧蘊(智慧の集まり)』に含まれるのです」


7. 定(サマーディ)と行(サンカーラ)

“Katamo panāyye, samādhi, katame dhammā samādhinimittā, katame dhammā samādhiparikkhārā, katamā samādhibhāvanā”ti? 「聖者よ、定(サマーディ)とは何でしょうか。どのようなものが定の対象(相)であり、定の資具(準備)であり、定の修習なのでしょうか?」

“Yā kho, āvuso visākha, cittassa ekaggatā ayaṁ samādhi; cattāro satipaṭṭhānā samādhinimittā; cattāro sammappadhānā samādhiparikkhārā. Yā tesaṁyeva dhammānaṁ āsevanā bhāvanā bahulīkammaṁ, ayaṁ ettha samādhibhāvanā”ti. 「友のヴィサーカよ、心が一つに集中している状態(心一境性)、これが定です。四念処(4つの気づきの実践)が定の対象であり、四正勤(4つの正しい努力)が定の資具です。そしてこれらを繰り返し実践し、修習し、多く修めること、これが定の修習です」

“Kati panāyye, saṅkhārā”ti? 「聖者よ、行(形成作用)にはいくつありますか?」

“Tayome, āvuso visākha, saṅkhārā—kāyasaṅkhāro, vacīsaṅkhāro, cittasaṅkhāro”ti. 「友のヴィサーカよ、行には三つあります。身行(身体的な形成作用)、語行(言語的な形成作用)、心行(精神的な形成作用)です」

“Katamo panāyye, kāyasaṅkhāro, katamo vacīsaṅkhāro, katamo cittasaṅkhāro”ti? 「それぞれはどのようなものですか?」

“Assāsapassāsā kho, āvuso visākha, kāyasaṅkhāro, vitakkavicārā vacīsaṅkhāro, saññā ca vedanā ca cittasaṅkhāro”ti. 「友のヴィサーカよ、入出息(呼吸)が身行であり、尋伺(思考の働きかけと継続)が語行であり、想と受(表象と感受)が心行です」

“Kasmā panāyye… (中略) …tasmā saññā ca vedanā ca cittasaṅkhāro”ti. 「なぜ呼吸が身行なのですか? なぜ思考が語行なのですか? なぜ想と受が心行なのですか?」 「友のヴィサーカよ、呼吸は身体に結びついているため身行です。人は思考をめぐらした後に言葉を発するため、思考は語行です。想と受は心に属するものであり心に結びついているため、心行なのです」


8. 滅尽定(想受滅定)の境地

“Kathaṁ panāyye, saññāvedayitanirodhasamāpatti hotī”ti? 「聖者よ、想受滅定(想いと感受が完全に静まった瞑想状態)にはどのようにして入るのでしょうか?」

“Na kho, āvuso visākha, saññāvedayitanirodhaṁ samāpajjantassa bhikkhuno evaṁ hoti: ‘ahaṁ saññāvedayitanirodhaṁ samāpajjissan’ti vā… Atha khvāssa pubbeva tathā cittaṁ bhāvitaṁ hoti yaṁ taṁ tathattāya upanetī”ti. 「友のヴィサーカよ、想受滅に入ろうとする比丘に『私は想受滅に入ろう』『私は想受滅に入っている』というような思いが生じることはありません。あらかじめ心がそのように修習されているため、自然とその状態へと導かれるのです」

“Saññāvedayitanirodhaṁ samāpajjantassa panāyye, bhikkhuno katame dhammā paṭhamaṁ nirujjhanti… 「聖者よ、想受滅に入る際、身・語・心行のうち、何が最初に滅するのでしょうか?」

“…paṭhamaṁ nirujjhati vacīsaṅkhāro, tato kāyasaṅkhāro, tato cittasaṅkhāro”ti. 「最初に語行(思考)が滅し、次に身行(呼吸)が滅し、最後に心行(想と受)が滅します」

(※以下、滅尽定から出る時のプロセスは逆の順序で起こり、出た後には「空・無相・無願」の三つの触(対象の捉え方)に触れ、心が離欲へと傾くことが語られます。)


9. 受(感覚・感受)と潜在的煩悩(随眠)

“Kati panāyye, vedanā”ti? 「聖者よ、受(感受)にはいくつありますか?」

“Tisso kho imā, āvuso visākha, vedanā—sukhā vedanā, dukkhā vedanā, adukkhamasukhā vedanā”ti. 「友のヴィサーカよ、三つあります。楽受(快い感覚)、苦受(苦しい感覚)、不苦不楽受(快でも苦でもない中立な感覚)です」

“Sukhā panāyye, vedanā kiṁsukhā kiṁdukkhā… (中略) …adukkhamasukhā vedanā ñāṇasukhā aññāṇadukkhā”ti. 「楽受は何が楽で何が苦ですか?」 「楽受は持続している時が楽であり、変化して失われる時が苦です。苦受は持続している時が苦であり、変化して失われる時が楽です。不苦不楽受は知を伴う時が楽であり、無知を伴う時が苦です」

“Sukhāya panāyye, vedanāya kiṁ anusayo anuseti… (中略) …adukkhamasukhāya vedanāya avijjānusayo anusetī”ti. 「それぞれにはどのような随眠(潜在する煩悩)が潜んでいますか?」 「友のヴィサーカよ、楽受には貪り(貪随眠)、苦受には怒り(瞋恚随眠)、不苦不楽受には無明(無明随眠)が潜伏しています」

(※ただし、すべての受に煩悩が潜伏しているわけではなく、瞑想(禅定)によって生じた楽や、解脱を求める清らかな苦(憂い)、清らかな平捨(不苦不楽)には、煩悩は伴わないとダーマディンナー比丘尼は解説します。)


10. 対応するもの(対比)と究極の目的

“Sukhāya panāyye, vedanāya kiṁ paṭibhāgo”ti? 「聖者よ、楽受に対応するもの(反対のもの)は何ですか?」

“Sukhāya kho, āvuso visākha, vedanāya dukkhā vedanā paṭibhāgo”ti. 「友のヴィサーカよ、楽受に対応するものは苦受です」

(同様の問答が続きます)

  • 苦受の対応は楽受
  • 不苦不楽受の対応は無明
  • 無明の対応は明(智慧)
  • 明の対応は解脱
  • 解脱の対応は涅槃(ニッバーナ)

“Nibbānassa panāyye, kiṁ paṭibhāgo”ti? 「聖者よ、それでは涅槃に対応するものは何でしょうか?」

“Accayāsi, āvuso visākha, pañhaṁ, nāsakkhi pañhānaṁ pariyantaṁ gahetuṁ. Nibbānogadhañhi, āvuso visākha, brahmacariyaṁ, nibbānaparāyanaṁ nibbānapariyosānaṁ. Ākaṅkhamāno ca tvaṁ, āvuso visākha, bhagavantaṁ upasaṅkamitvā etamatthaṁ puccheyyāsi, yathā ca te bhagavā byākaroti tathā naṁ dhāreyyāsī”ti. 「友のヴィサーカよ、あなたの質問は行き過ぎています。質問の限界を越えています。友のヴィサーカよ、清浄な行い(梵行)は涅槃に没入するためのものであり、涅槃を彼岸とし、涅槃を最終の目的とするものなのです。友のヴィサーカよ、もし望むなら世尊のもとへ赴きこの意味を尋ねなさい。そして世尊が答えられた通りに、それを記憶しなさい」


11. 結び:ブッダによるダーマディンナー比丘尼の絶賛

Atha kho visākho upāsako dhammadinnāya bhikkhuniyā bhāsitaṁ abhinanditvā anumoditvā uṭṭhāyāsanā dhammadinnaṁ bhikkhuniṁ abhivādetvā padakkhiṇaṁ katvā yena bhagavā tenupasaṅkami; (中略) …taṁ sabbaṁ bhagavato ārocesi. そこで在家信者ヴィサーカは、ダーマディンナー比丘尼の言葉を歓喜し随喜し、席から立ち上がって彼女に礼をし、右繞(うにょう:尊敬を示すために右回りに歩くこと)して世尊のもとへ赴いた。そして、ダーマディンナー比丘尼と交わした対話のすべてを世尊に報告した。

Evaṁ vutte, bhagavā visākhaṁ upāsakaṁ etadavoca: “paṇḍitā, visākha, dhammadinnā bhikkhunī, mahāpaññā, visākha, dhammadinnā bhikkhunī. これを聞いて、世尊は在家信者ヴィサーカにこう言われた。「ヴィサーカよ、ダーマディンナー比丘尼は賢明である。ヴィサーカよ、ダーマディンナー比丘尼は大いなる智慧を持っている。

Mañcepi tvaṁ, visākha, etamatthaṁ puccheyyāsi, ahampi taṁ evamevaṁ byākareyyaṁ, yathā taṁ dhammadinnāya bhikkhuniyā byākataṁ. Eso cevetassa attho. Evañca naṁ dhārehī”ti. ヴィサーカよ、もしお前が同じことを私に尋ねたとしても、私もダーマディンナー比丘尼が答えたのと全く同じように答えたであろう。これがまさにその意味である。そのように記憶しておきなさい」

Idamavoca bhagavā. Attamano visākho upāsako bhagavato bhāsitaṁ abhinandīti. 世尊はこのように言われた。在家信者ヴィサーカは心を悦ばせ、世尊の言葉を歓喜して受け入れた。

Cūḷavedallasuttaṁ niṭṭhitaṁ catutthaṁ. 小有明経、終わる。

Majjhima Nikāya 44:Cūḷavedallasutta

Evaṁ me sutaṁ—ekaṁ samayaṁ bhagavā rājagahe viharati veḷuvane kalandakanivāpe.

Atha kho visākho upāsako yena dhammadinnā bhikkhunī tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā dhammadinnaṁ bhikkhuniṁ abhivādetvā ekamantaṁ nisīdi. Ekamantaṁ nisinno kho visākho upāsako dhammadinnaṁ bhikkhuniṁ etadavoca:

“‘sakkāyo sakkāyo’ti, ayye, vuccati. Katamo nu kho, ayye, sakkāyo vutto bhagavatā”ti?

“Pañca kho ime, āvuso visākha, upādānakkhandhā sakkāyo vutto bhagavatā, seyyathidaṁ—rūpupādānakkhandho, vedanupādānakkhandho, saññupādānakkhandho, saṅkhārupādānakkhandho, viññāṇupādānakkhandho. Ime kho, āvuso visākha, pañcupādānakkhandhā sakkāyo vutto bhagavatā”ti.

“Sādhayye”ti kho visākho upāsako dhammadinnāya bhikkhuniyā bhāsitaṁ abhinanditvā anumoditvā dhammadinnaṁ bhikkhuniṁ uttariṁ pañhaṁ apucchi:

“‘sakkāyasamudayo sakkāyasamudayo’ti, ayye, vuccati. Katamo nu kho, ayye, sakkāyasamudayo vutto bhagavatā”ti?

“Yāyaṁ, āvuso visākha, taṇhā ponobbhavikā nandīrāgasahagatā tatratatrābhinandinī, seyyathidaṁ—kāmataṇhā bhavataṇhā vibhavataṇhā; ayaṁ kho, āvuso visākha, sakkāyasamudayo vutto bhagavatā”ti.

“‘Sakkāyanirodho sakkāyanirodho’ti, ayye, vuccati. Katamo nu kho, ayye, sakkāyanirodho vutto bhagavatā”ti?

“Yo kho, āvuso visākha, tassāyeva taṇhāya asesavirāganirodho cāgo paṭinissaggo mutti anālayo; ayaṁ kho, āvuso visākha, sakkāyanirodho vutto bhagavatā”ti.

“‘Sakkāyanirodhagāminī paṭipadā sakkāyanirodhagāminī paṭipadā’ti, ayye, vuccati. Katamā nu kho, ayye, sakkāyanirodhagāminī paṭipadā vuttā bhagavatā”ti?

“Ayameva kho, āvuso visākha, ariyo aṭṭhaṅgiko maggo sakkāyanirodhagāminī paṭipadā vuttā bhagavatā, seyyathidaṁ—sammādiṭṭhi sammāsaṅkappo sammāvācā sammākammanto sammāājīvo sammāvāyāmo sammāsati sammāsamādhī”ti.

“Taññeva nu kho, ayye, upādānaṁ te pañcupādānakkhandhā udāhu aññatra pañcahupādānakkhandhehi upādānan”ti? Variant: te → teva (bj)

“Na kho, āvuso visākha, taññeva upādānaṁ te pañcupādānakkhandhā, nāpi aññatra pañcahupādānakkhandhehi upādānaṁ. Yo kho, āvuso visākha, pañcasu upādānakkhandhesu chandarāgo taṁ tattha upādānan”ti.

“Kathaṁ panāyye, sakkāyadiṭṭhi hotī”ti?

“Idhāvuso visākha, assutavā puthujjano, ariyānaṁ adassāvī ariyadhammassa akovido ariyadhamme avinīto, sappurisānaṁ adassāvī sappurisadhammassa akovido sappurisadhamme avinīto, rūpaṁ attato samanupassati, rūpavantaṁ vā attānaṁ, attani vā rūpaṁ, rūpasmiṁ vā attānaṁ. Vedanaṁ …pe… saññaṁ … saṅkhāre … viññāṇaṁ attato samanupassati, viññāṇavantaṁ vā attānaṁ, attani vā viññāṇaṁ, viññāṇasmiṁ vā attānaṁ. Evaṁ kho, āvuso visākha, sakkāyadiṭṭhi hotī”ti.

“Kathaṁ panāyye, sakkāyadiṭṭhi na hotī”ti?

“Idhāvuso visākha, sutavā ariyasāvako, ariyānaṁ dassāvī ariyadhammassa kovido ariyadhamme suvinīto, sappurisānaṁ dassāvī sappurisadhammassa kovido sappurisadhamme suvinīto, na rūpaṁ attato samanupassati, na rūpavantaṁ vā attānaṁ, na attani vā rūpaṁ, na rūpasmiṁ vā attānaṁ. Na vedanaṁ …pe… na saññaṁ … na saṅkhāre …pe… na viññāṇaṁ attato samanupassati, na viññāṇavantaṁ vā attānaṁ, na attani vā viññāṇaṁ, na viññāṇasmiṁ vā attānaṁ. Evaṁ kho, āvuso visākha, sakkāyadiṭṭhi na hotī”ti.

“Katamo panāyye, ariyo aṭṭhaṅgiko maggo”ti?

“Ayameva kho, āvuso visākha, ariyo aṭṭhaṅgiko maggo, seyyathidaṁ—sammādiṭṭhi sammāsaṅkappo sammāvācā sammākammanto sammāājīvo sammāvāyāmo sammāsati sammāsamādhī”ti.

“Ariyo panāyye, aṭṭhaṅgiko maggo saṅkhato udāhu asaṅkhato”ti?

“Ariyo kho, āvuso visākha, aṭṭhaṅgiko maggo saṅkhato”ti.

“Ariyena nu kho, ayye, aṭṭhaṅgikena maggena tayo khandhā saṅgahitā udāhu tīhi khandhehi ariyo aṭṭhaṅgiko maggo saṅgahito”ti?

“Na kho, āvuso visākha, ariyena aṭṭhaṅgikena maggena tayo khandhā saṅgahitā; tīhi ca kho, āvuso visākha, khandhehi ariyo aṭṭhaṅgiko maggo saṅgahito. Yā cāvuso visākha, sammāvācā yo ca sammākammanto yo ca sammāājīvo ime dhammā sīlakkhandhe saṅgahitā. Yo ca sammāvāyāmo yā ca sammāsati yo ca sammāsamādhi ime dhammā samādhikkhandhe saṅgahitā. Yā ca sammādiṭṭhi yo ca sammāsaṅkappo, ime dhammā paññākkhandhe saṅgahitā”ti.

“Katamo panāyye, samādhi, katame dhammā samādhinimittā, katame dhammā samādhiparikkhārā, katamā samādhibhāvanā”ti?

“Yā kho, āvuso visākha, cittassa ekaggatā ayaṁ samādhi; cattāro satipaṭṭhānā samādhinimittā; cattāro sammappadhānā samādhiparikkhārā. Yā tesaṁyeva dhammānaṁ āsevanā bhāvanā bahulīkammaṁ, ayaṁ ettha samādhibhāvanā”ti.

“Kati panāyye, saṅkhārā”ti?

“Tayome, āvuso visākha, saṅkhārā—kāyasaṅkhāro, vacīsaṅkhāro, cittasaṅkhāro”ti.

“Katamo panāyye, kāyasaṅkhāro, katamo vacīsaṅkhāro, katamo cittasaṅkhāro”ti?

“Assāsapassāsā kho, āvuso visākha, kāyasaṅkhāro, vitakkavicārā vacīsaṅkhāro, saññā ca vedanā ca cittasaṅkhāro”ti.

“Kasmā panāyye, assāsapassāsā kāyasaṅkhāro, kasmā vitakkavicārā vacīsaṅkhāro, kasmā saññā ca vedanā ca cittasaṅkhāro”ti?

“Assāsapassāsā kho, āvuso visākha, kāyikā ete dhammā kāyappaṭibaddhā, tasmā assāsapassāsā kāyasaṅkhāro. Pubbe kho, āvuso visākha, vitakketvā vicāretvā pacchā vācaṁ bhindati, tasmā vitakkavicārā vacīsaṅkhāro. Saññā ca vedanā ca cetasikā ete dhammā cittappaṭibaddhā, tasmā saññā ca vedanā ca cittasaṅkhāro”ti.

“Kathaṁ panāyye, saññāvedayitanirodhasamāpatti hotī”ti?

“Na kho, āvuso visākha, saññāvedayitanirodhaṁ samāpajjantassa bhikkhuno evaṁ hoti: ‘ahaṁ saññāvedayitanirodhaṁ samāpajjissan’ti vā, ‘ahaṁ saññāvedayitanirodhaṁ samāpajjāmī’ti vā, ‘ahaṁ saññāvedayitanirodhaṁ samāpanno’ti vā. Atha khvāssa pubbeva tathā cittaṁ bhāvitaṁ hoti yaṁ taṁ tathattāya upanetī”ti.

“Saññāvedayitanirodhaṁ samāpajjantassa panāyye, bhikkhuno katame dhammā paṭhamaṁ nirujjhanti—yadi vā kāyasaṅkhāro, yadi vā vacīsaṅkhāro, yadi vā cittasaṅkhāro”ti?

“Saññāvedayitanirodhaṁ samāpajjantassa kho, āvuso visākha, bhikkhuno paṭhamaṁ nirujjhati vacīsaṅkhāro, tato kāyasaṅkhāro, tato cittasaṅkhāro”ti.

“Kathaṁ panāyye, saññāvedayitanirodhasamāpattiyā vuṭṭhānaṁ hotī”ti?

“Na kho, āvuso visākha, saññāvedayitanirodhasamāpattiyā vuṭṭhahantassa bhikkhuno evaṁ hoti: ‘ahaṁ saññāvedayitanirodhasamāpattiyā vuṭṭhahissan’ti vā, ‘ahaṁ saññāvedayitanirodhasamāpattiyā vuṭṭhahāmī’ti vā, ‘ahaṁ saññāvedayitanirodhasamāpattiyā vuṭṭhito’ti vā. Atha khvāssa pubbeva tathā cittaṁ bhāvitaṁ hoti yaṁ taṁ tathattāya upanetī”ti.

“Saññāvedayitanirodhasamāpattiyā vuṭṭhahantassa panāyye, bhikkhuno katame dhammā paṭhamaṁ uppajjanti—yadi vā kāyasaṅkhāro, yadi vā vacīsaṅkhāro, yadi vā cittasaṅkhāro”ti?

“Saññāvedayitanirodhasamāpattiyā vuṭṭhahantassa kho, āvuso visākha, bhikkhuno paṭhamaṁ uppajjati cittasaṅkhāro, tato kāyasaṅkhāro, tato vacīsaṅkhāro”ti.

“Saññāvedayitanirodhasamāpattiyā vuṭṭhitaṁ panāyye, bhikkhuṁ kati phassā phusantī”ti?

“Saññāvedayitanirodhasamāpattiyā vuṭṭhitaṁ kho, āvuso visākha, bhikkhuṁ tayo phassā phusanti—suññato phasso, animitto phasso, appaṇihito phasso”ti.

“Saññāvedayitanirodhasamāpattiyā vuṭṭhitassa panāyye, bhikkhuno kiṁninnaṁ cittaṁ hoti kiṁpoṇaṁ kiṁpabbhāran”ti?

“Saññāvedayitanirodhasamāpattiyā vuṭṭhitassa kho, āvuso visākha, bhikkhuno vivekaninnaṁ cittaṁ hoti, vivekapoṇaṁ vivekapabbhāran”ti.

“Kati panāyye, vedanā”ti?

“Tisso kho imā, āvuso visākha, vedanā—sukhā vedanā, dukkhā vedanā, adukkhamasukhā vedanā”ti.

“Katamā panāyye, sukhā vedanā, katamā dukkhā vedanā, katamā adukkhamasukhā vedanā”ti?

“Yaṁ kho, āvuso visākha, kāyikaṁ vā cetasikaṁ vā sukhaṁ sātaṁ vedayitaṁ—ayaṁ sukhā vedanā. Yaṁ kho, āvuso visākha, kāyikaṁ vā cetasikaṁ vā dukkhaṁ asātaṁ vedayitaṁ—ayaṁ dukkhā vedanā. Yaṁ kho, āvuso visākha, kāyikaṁ vā cetasikaṁ vā neva sātaṁ nāsātaṁ vedayitaṁ—ayaṁ adukkhamasukhā vedanā”ti.

“Sukhā panāyye, vedanā kiṁsukhā kiṁdukkhā, dukkhā vedanā kiṁsukhā kiṁdukkhā, adukkhamasukhā vedanā kiṁsukhā kiṁdukkhā”ti?

“Sukhā kho, āvuso visākha, vedanā ṭhitisukhā vipariṇāmadukkhā; dukkhā vedanā ṭhitidukkhā vipariṇāmasukhā; adukkhamasukhā vedanā ñāṇasukhā aññāṇadukkhā”ti.

“Sukhāya panāyye, vedanāya kiṁ anusayo anuseti, dukkhāya vedanāya kiṁ anusayo anuseti, adukkhamasukhāya vedanāya kiṁ anusayo anusetī”ti?

“Sukhāya kho, āvuso visākha, vedanāya rāgānusayo anuseti, dukkhāya vedanāya paṭighānusayo anuseti, adukkhamasukhāya vedanāya avijjānusayo anusetī”ti.

“Sabbāya nu kho, ayye, sukhāya vedanāya rāgānusayo anuseti, sabbāya dukkhāya vedanāya paṭighānusayo anuseti, sabbāya adukkhamasukhāya vedanāya avijjānusayo anusetī”ti?

“Na kho, āvuso visākha, sabbāya sukhāya vedanāya rāgānusayo anuseti, na sabbāya dukkhāya vedanāya paṭighānusayo anuseti, na sabbāya adukkhamasukhāya vedanāya avijjānusayo anusetī”ti.

“Sukhāya panāyye, vedanāya kiṁ pahātabbaṁ, dukkhāya vedanāya kiṁ pahātabbaṁ, adukkhamasukhāya vedanāya kiṁ pahātabban”ti?

“Sukhāya kho, āvuso visākha, vedanāya rāgānusayo pahātabbo, dukkhāya vedanāya paṭighānusayo pahātabbo, adukkhamasukhāya vedanāya avijjānusayo pahātabbo”ti.

“Sabbāya nu kho, ayye, sukhāya vedanāya rāgānusayo pahātabbo, sabbāya dukkhāya vedanāya paṭighānusayo pahātabbo, sabbāya adukkhamasukhāya vedanāya avijjānusayo pahātabbo”ti?

“Na kho, āvuso visākha, sabbāya sukhāya vedanāya rāgānusayo pahātabbo, na sabbāya dukkhāya vedanāya paṭighānusayo pahātabbo, na sabbāya adukkhamasukhāya vedanāya avijjānusayo pahātabbo. Idhāvuso visākha, bhikkhu vivicceva kāmehi vivicca akusalehi dhammehi savitakkaṁ savicāraṁ vivekajaṁ pītisukhaṁ paṭhamaṁ jhānaṁ upasampajja viharati. Rāgaṁ tena pajahati, na tattha rāgānusayo anuseti. Idhāvuso visākha, bhikkhu iti paṭisañcikkhati: ‘kudāssu nāmāhaṁ tadāyatanaṁ upasampajja viharissāmi yadariyā etarahi āyatanaṁ upasampajja viharantī’ti? Iti anuttaresu vimokkhesu pihaṁ upaṭṭhāpayato uppajjati pihāppaccayā domanassaṁ. Paṭighaṁ tena pajahati, na tattha paṭighānusayo anuseti. Idhāvuso visākha, bhikkhu sukhassa ca pahānā, dukkhassa ca pahānā, pubbeva somanassadomanassānaṁ atthaṅgamā, adukkhamasukhaṁ upekkhāsatipārisuddhiṁ catutthaṁ jhānaṁ upasampajja viharati. Avijjaṁ tena pajahati, na tattha avijjānusayo anusetī”ti.

“Sukhāya panāyye, vedanāya kiṁ paṭibhāgo”ti?

“Sukhāya kho, āvuso visākha, vedanāya dukkhā vedanā paṭibhāgo”ti.

“Dukkhāya pannāyye, vedanāya kiṁ paṭibhāgo”ti?

“Dukkhāya kho, āvuso visākha, vedanāya sukhā vedanā paṭibhāgo”ti.

“Adukkhamasukhāya panāyye, vedanāya kiṁ paṭibhāgo”ti?

“Adukkhamasukhāya kho, āvuso visākha, vedanāya avijjā paṭibhāgo”ti.

“Avijjāya panāyye, kiṁ paṭibhāgo”ti?

“Avijjāya kho, āvuso visākha, vijjā paṭibhāgo”ti.

“Vijjāya panāyye, kiṁ paṭibhāgo”ti?

“Vijjāya kho, āvuso visākha, vimutti paṭibhāgo”ti.

“Vimuttiyā panāyye, kiṁ paṭibhāgo”ti?

“Vimuttiyā kho, āvuso visākha, nibbānaṁ paṭibhāgo”ti.

“Nibbānassa panāyye, kiṁ paṭibhāgo”ti?

“Accayāsi, āvuso visākha, pañhaṁ, nāsakkhi pañhānaṁ pariyantaṁ gahetuṁ. Variant: Accayāsi, āvuso → accasarāvuso (bj, sya-all, km, pts1ed) Nibbānogadhañhi, āvuso visākha, brahmacariyaṁ, nibbānaparāyanaṁ nibbānapariyosānaṁ. Ākaṅkhamāno ca tvaṁ, āvuso visākha, bhagavantaṁ upasaṅkamitvā etamatthaṁ puccheyyāsi, yathā ca te bhagavā byākaroti tathā naṁ dhāreyyāsī”ti.

Atha kho visākho upāsako dhammadinnāya bhikkhuniyā bhāsitaṁ abhinanditvā anumoditvā uṭṭhāyāsanā dhammadinnaṁ bhikkhuniṁ abhivādetvā padakkhiṇaṁ katvā yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavantaṁ abhivādetvā ekamantaṁ nisīdi. Ekamantaṁ nisinno kho visākho upāsako yāvatako ahosi dhammadinnāya bhikkhuniyā saddhiṁ kathāsallāpo taṁ sabbaṁ bhagavato ārocesi.

Evaṁ vutte, bhagavā visākhaṁ upāsakaṁ etadavoca: “paṇḍitā, visākha, dhammadinnā bhikkhunī, mahāpaññā, visākha, dhammadinnā bhikkhunī. Mañcepi tvaṁ, visākha, etamatthaṁ puccheyyāsi, ahampi taṁ evamevaṁ byākareyyaṁ, yathā taṁ dhammadinnāya bhikkhuniyā byākataṁ. Eso cevetassa attho. Evañca naṁ dhārehī”ti. Variant: cevetassa → esovetassa (sya-all, km) | Evañca naṁ → evametaṁ (bj, sya-all, km, pts1ed)

Idamavoca bhagavā. Attamano visākho upāsako bhagavato bhāsitaṁ abhinandīti.

Cūḷavedallasuttaṁ niṭṭhitaṁ catutthaṁ.

よかったらシェアしてね!
  • URLをコピーしました!
  • URLをコピーしました!

コメント

コメントする

CAPTCHA


目次